Medicína

S příchodem jara řada lidí popisuje výraznou únavu, ospalost nebo podrážděnost. Často se mluví o „jarní únavě", ale jen málokdo ví, co se v těle skutečně odehrává.  K tématu krátký odborný komentář lékařky ze spánkového centra Rehabilitační nemocnice Beroun.

Delší dny, více slunce, vyšší teploty. Logicky bychom měli mít víc energie než v zimě. Přesto si mnoho lidí právě na jaře stěžuje na únavu, horší soustředění, výkyvy nálad nebo neklidný spánek. Nejde však o psychiku ani o nedostatek motivace, nýbrž o biologickou reakci na prudkou změnu světelného prostředí.

Tento den upozorňuje na význam prevence a včasné diagnostiky onemocnění ledvin. Pravidelné lékařské prohlídky spolu se zdravým stylem života mohou propuknutí choroby zabránit nebo alespoň zpomalit její postup. Chronickým onemocněním ledvin trpí v České republice milion obyvatel, tedy každý desátý člověk. Pacientů s vykázanou diagnózou ledvinové choroby navíc každoročně přibývá. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) eviduje přes 109 tisíc pojištěnců s nemocnými ledvinami, kterým jen loni uhradila léčbu za téměř 1,4 miliardy Kč.

U každého onemocnění platí, že čím dřív se odhalí, tím jednodušší a efektivnější je následná léčba. K odhalení počínajících potíží u ledvin, které při nemoci nebolí, pomáhá například preventivní prohlídka u praktického lékaře. U pacientů z rizikových skupin (s cukrovkou, hypertenzí nebo s nepříznivou rodinnou anamnézou) lékař indikuje laboratorní vyšetření funkce ledvin. To v roce 2025 podstoupilo 713 000 klientů VZP ve věku 50+ (pozn.: od 2026 je již součástí prohlídky bez věkového omezení). V případě závažných stavů funkci ledvin nahrazuje dialýza. Tu loni využívalo téměř 6000 klientů. Tiskovou zprávu vydává Všeobecná zdravotní pojišťovna při příležitosti Světového dne ledvin a také k výročí první úspěšné transplantace ledviny v Československu 21. 3. 1966.

Vitaminy, probiotika, betaglukany – doplňky stravy se staly běžnou součástí domácích lékárniček. Odborníci ale upozorňují, že jejich rutinní užívání často nepřináší očekávaný efekt a v některých případech může být i rizikové. Zdravotní ústav v Ostravě apeluje na racionální přístup a zdůrazňuje, že základní roli pro zdraví hraje vyvážená strava a celkový životní styl.

Česká vakcinologická společnost ČLS JEP varuje před oslabováním prevence proti chřipce a apeluje na zachování úhrady očkování pro seniory a rizikové pacienty. Odborníci upozorňují, že Česká republika patří k zemím s nejnižší proočkovaností proti chřipce v Evropě. Onemocnění přitom každoročně způsobuje statisíce případů nákazy a tisíce úmrtí, a proto by omezování očkování znamenalo krok zpět v ochraně veřejného zdraví. Naopak je nutnost zvyšovat proočkovanost, zavádět moderní vakcíny a nepodléhat politizaci odborných témat.

U příležitosti Týdne mozku, který probíhá od 9. do 15. března, představuje Hlas onkologických pacientů (HOP) nového praktického průvodce s názvem Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy. Ten vznikl ve spolupráci s předními odborníky v návaznosti na kvalitativní výzkum mezi nemocnými, který organizace iniciovaal a koordinovala. Výsledky totiž jednoznačně ukázaly, že lidé po zjištění této závažné diagnózy nejvíce postrádají právě relevantní a srozumitelné informace, které jsou důležité také pro jejich kvalitu života.

Hořčík, vitamíny C a D nebo zinek – to jsou čtyři nejčastější užívané doplňky stravy v ČR. Většina přitom ale vůbec netuší, jestli je jejich tělo skutečně potřebuje. V průzkumu veřejného mínění společnosti SYNLAB se k užívání vitamínů a minerálů ve formě suplementů přihlásilo 91 % respondentů. Jen polovina z nich se ale při jejich výběru někdy opřela o doporučení odborníka nebo vyšetření Někdy může být nekontrolované užívání riskantní.

Partnerka tvrdí, že v noci přestávám dýchat a chrápu, může to být syndrom spánkové apnoe?  Odpovídá Mgr. Viktorie Plívová, tisk. mluvčí

Onemocnění, která nejvíce ohrožují mozek, zahrnují především Alzheimerovu chorobu a další typy demence, které způsobují postupné poškozování mozkových buněk a úbytek paměti i dalších mentálních schopností. K dalším závažným nemocem patří Parkinsonova choroba, ovlivňující hybnost a koordinaci, nádory mozku, které mohou utlačovat zdravou tkáň, a roztroušená skleróza, při níž imunitní systém narušuje komunikaci mezi nervovými buňkami. Mozek mohou vážně ohrozit také infekce, jako záněty mozku či mozkových blan, a vzácná, ale smrtelná onemocnění typu ALS, Huntingtonovy choroby nebo prionových chorob. Velkým rizikem jsou mrtvice, jež vedou k rychlému poškození mozkové tkáně